Technologický postup

Technologický postup aplikace samonivelačního potěru

 

1. Charakteristika


Samonivelační lité potěry jsou vhodné pro všechny běžné typy podlah, podlahového vytápění a v případě cementových potěrů i pro podlahy ve vlhkých provozech. Potěry jsou čerpatelné a díky své konzistenci velmi dobře čerpatelné. Nejsou vhodné pro použití ve venkovním prostředí. Za normálních podmínek není nutné  provádět vyztužení (v případě, že ze statických důvodů je nutno podlahovou vrstvu vyztužit ocelovou sítí je nutno vždy použít ZFE).

 

2. Způsob použití


Samonivelační lité potěry se používají:

  • pro podlahy pevně spojené s podkladem( podklad nutno penetrovat),
  • pro podlahy oddělené separační vrstvou,
  • pro plovoucí podlahy,
  • pro podlahy s podlahovým topením.

 

 

3.Příprava podkladu


Podklad nesmí vykazovat bodové vyvýšeniny nebo vystouplé potrubí, které by způsobily výkyvy v tloušťce potěru. Potrubí musí být zafixováno k podkladu. Nerovnoměrná tloušťka potěru může vést k tvorbě trhlin a nerovnoměrnému vysychání. K vyrovnání podkladu je možno použít např. polystyrenbeton nebo pěnobeton. V případě plovoucí podlahy se na podklad klade vrstva desek z minerální vaty nebo podlahového polystyrénu k zabezpečení požadavku na tepelnou, resp. zvukovou izolaci. Na takto připravený podklad se uloží separační fólie, která zamezí průniku vody do podkladu. Fólie musí být odolná proti prošlápnutí v průběhu aplikace potěru. Jednotlivé pruhy fólie se musí překrývat o cca 10 cm a neprodyšně slepit vodotěsnou lepící páskou. K vytvoření okrajových spár, tj. spár mezi potěrem a stěnou, popř. sloupy se použije okrajový dilatační pás, který se musí spojit s podkladovou fólií. Dilatační pás se musí upevnit tak, aby byl při ukládání potěru zajištěn proti pohybu a minimálně o 2cm přesahoval přes plánovanou tloušťku potěru. Aby se umožnilo tvarování popř. pohyb potěru v důsledku smršťování, vlivu teplot nebo zatížení je třeba provést v ploše dilatační spáry. Obecně lze potěr realizovat beze spár o velikosti ploch do 200m², pokud je poměr délky k šířce max. 3:1 a na ploše se nevyskytují žádné ostré výstupky nebo vestavené dílce (viz. Dilatační spáry). K vytvoření dilatačních spár se použije podlahový dilatační profil nebo se dilatační spáry prořežou dodatečně na druhý den po aplikaci potěru (nelze u podlahového topení).

 

4. Lití potěru


Materiál je na stavbu dodáván v silech ( 18 až 22 m³, cca 30 až 40t ) vybavených SPM nebo QLMP pumpou. Při prví dodávce činí náplň max. 13 t, doplňování sila je prováděno cisternou. Pro umístění sila na stavbu je zapotřebí zajistit zpevněnou plochu o rozměru 3 x 3 m. Na stavbu musí být zabezpečený zpevněný příjezd pro techniku (silostavěč, cisterna ) s dostatečným manipulačním prostorem.


Pro vlastní zpracování je třeba zabezpečit:

  • tlakovou vodu (min. tlak 3atm ), při odběru vody s nádrže pomocí přídavného čerpadla je třeba zajistit dostatečnou kapacitu nádrže ( odběr vody cca 2000 l/hod ),
  • tlakovou hadici na vodu ¾" patřičné délky včetně koncovky GEKA
  • zdroj elektřiny 380V, jistič C 32 A (motorový),
  • propojovací kabely patřičné délky (koncovka 32A pětikolík, průřez vodičů 5 x 4mm²).


Teplota podkladu a vnitřních prostor při aplikaci a 3 dny poté nesmí být nižší než +5°C. Teplota by měla být pokud možno stejná, nesmí docházet k výrazným výkyvům. Při venkovních teplotách nižších než -5°C ( platí i pro noční dobu ) je nutno zajistit ohřev záměsové vody na 15 až 30°C v závislosti na venkovní teplotě. Rovněž rychlé a lokálně nerovnoměrné vyschnutí potěru, např. díky přímému slunečnímu záření, může mít za následek vznik trhlin. Teplota vnitřního prostoru nesmí při aplikaci a během tuhnutí překročit 30°C. Vzhledem k uvedeným skutečnostem je zapotřebí čerstvý povrch potěru chránit před průvanem a přímým slunečním zářením po dobu cca 5dnů. Pozor na průvan, který pronikat nezakrytými šachtami výtahů, odpadními šachtami nebo schodištěm.

Vlastí zpracování potěru se provádí pomocí SPM nebo QLMP pumpy s výkonem 100 l/min.(6 m³/ hod), umístěné pod silem. Zde dochází ke smíchání suché směsi s vodou na požadovanou konzistenci. Takto připravená směs je pomocí hadic transportována k místu aplikace až do vzdálenosti 100 m respektive do výšky 30 m. Před začátkem lití je třeba hadice prolít řídkou vápennou kaší. Konzistence nalévané směsi se v průběhu lití intervalově kontroluje pomocí odměrné nádoby o objemu 1,3 l. Míra roztékavosti při správné konzistenci má činit cca 35 až 40 cm. Správná konzistence nalévané směsi je velmi důležitá pro výsledné vlastnosti hotového potěru. Příliš řídká konzistence vede ke vzniku následných vad ( např. separace kameniva v průběhu zpracování potěru, příliš měkký povrch po vytvrdnutí). Naopak příliš hustá konzistence vede k potížím při vlastním zpracování.

Ke směsi není dovoleno přidávat žádné přísady.

Konstrukční tloušťka potěru je závislá na druhu podlahy:

  • pro podlahy s pevně spojeným podkladem    min. 2,5 cm AFE nebo 3,0 cm pro ZFE
  • pro podlahy oddělené separační vrstvou        min. 3,0 cm AFE nebo 4,0 cm pro ZFE
  • pro plovoucí podlahy                                   min. 4,0 cm pro AFE 300 a ZFE nebo 4,5 cm pro  AFE 225
  • pro podlahy s podlahovým topením             min. 4,5 cm pro AFE nebo 4,0 cm pro ZFE (překrytí topných elementů)


Kontrola výšky nalití se provádí buď pomocí stavitelných trojnožek nebo pomocí nivelačního přístroje. Potěr se musí rozlít rovnoměrně až do požadované tloušťky. Po vylití se čerstvý potěr zavibruje do kříže ručně pomocí natřásacích tyčí. Tím se potěr homogenizuje a odvzdušní tak, aby bylo dosaženo potřebné kvality  a rovinnosti hotového povrchu.

Po 5 dnech po aplikaci je potřeba zahájit intenzivní větrání, aby byla odváděna vlhkost z místností do venkovního prostředí a potěr tak měl vhodné podmínky pro postupné vysychání. Předpokladem je neustálé obměňování vlhkého vzduchu za suchý. Kromě správného větrání je pro řádné vysychání potěru důležité aby se do něho nedostávala další voda ( zatékání dešťové vody, vyloučení následných mokrých procesů ). Rovněž skladování stavebního materiálu na potěru blokuje jeho vysychání. Dobré klimatické podmínky jsou předpokladem pro urychlení procesu vysychání. Proto je například v zimním období zajistit dostatečné vytápění místností. V případě podlahového topení je možno provedení prvního zátopu u AFE potěru již po 7 dnech, u ZFE po 21 dnech (viz. Postup pro první zátop). S zvětšující se tloušťkou potěru se prodlužuje doby vysychání. K urychlení schnoutí rovněž přispívá včasné obroušení a očištění povrchu.

Pokládku finální vrstvy podlahy je podle tloušťky potěru a typu podlahoviny možno provádět po 4 až 6 týdnech.
Rozhodujícím faktorem je zbytková vlhkost potěru.

Maximální povolená zbytková vlhkost činí:

 

pro textilní s elastické povrchy AFE - max. 0,3% ZFE- max. 2,0% (max. 1,8%*)
pro dřevo a laminát AFE - max. 0,3% ZFE- max. 2,5% (max. 1,8%*)
pro dlažbu, keramiku a přírodní kámen AFE – max. 0,5% ZFE - max. 2,5% ( max. 2,0%*)

(* při aplikaci na podlahové topení)


Zbytkovou vlhkost je možno změřit např. pomoci CM přístroje. Před vlastní pokládkou finální vrstvy, především v případě lepení, je třeba obrousit nesoudržnou povrchovou vrstvu brusným kotoučem a povrch penetrovat vhodným penetračním prostředkem. Povrch je možno brousit nejdříve po cca 14 dnech. Od pokládky. Broušení nebí nutné v případě použití plovoucích podlah nebo volně uložených koberců.

V případě vzniku trhlin v hotovém potěru(např. z důvodu průvanu v průběhu lití) lze trhlinu sanovat.Trhlina se prořízne a kolmo k trhlině ve vzdálenosti cca 50 cm se provedou zářezy v délce cca 15 cm. Uvolněný prach se odstraní vysavačem. Trhlina a zářezy se vyplnínapř. epoxidovou pryskyřicí a ještě do tekuté pryskyříce se do zářezů kolmých na trhlinu vloží ocelový vystužující profil o průměru 3 až 6 mm. Na závěr se z povrchu setře prebývající pryskyřice a povrch se posype pískem o zrnitosti 0,3 až 1,2 mm. Takto odborně sanované trhliny vracejí potom potěru jeho původní vlastnosti a tyto potěry lze považovat za bezchybné.

 

POSTUP PRO PRVNÍ ZÁTOP V SYSTÉMU PODLAHOVÉHO TOPENÍ

  1. První zátop je možno až po dostatečném vyzrání potěru. U litých potěrů na bázi sádry je to         po 7 dnech, u cementových potěrů je to po 21 dnech.
  2. Vytápět se začne teplotou odpovídající povrchové teplotě potěru(min.15°C), která se postupně zvyšuje max. o 5°C za 25 hodin až k dosažení maximální teploty topného média. Tato maximální teplota činí u potěru na bázi sádry 45°C, u potěru na bázi cementu 55°C a musí být udržena 5 dní. Ochlazování musí probíhat opět plynule - -max. o 10°C denně. Během zahřívání a ochlazování je potřeba prostory mírně odvětrávat, zabránit však průvanu.
  3. U paronepropustných povrchů ( např. PVC, keramické dlaždice apod. ) a u dřevěných podlah je vhodné dokončení prvního ohřívacího procesu a po třídenním vychladnutí ještě jednou zatopit až na prvotní teplotu a tu držet  24hodin. U tohoto druhého ohřívacího procesu se nemusí zahřívat stupňovitě.
  4. Pravidla pro první zátop jsou stanovena dle platné normy ÖNORM B 2242-6 a B2242-7.
  5. Z důvodu správné funkce podlahy je nutno první zátop provádět podle těchto pravidel.
  6. Po vytápěcím procesu se může topení vypnut, resp. se může udržovat taková teplota, aby byla vrchní vrstva potěru vhodná pro pokládání podlahových krytin. Podlahové krytiny lze pokládat až po provedení zátopové zkoušky.





DILATAČNÍ SPÁRY

Potěr lze realizovat beze spár o velikosti plochy do 200 m², pokud je poměr délky k šířce maximálně 3:1. V případě výskytu ostrých výstupků nebo vestavených dílů je třeba plochu dilatovat (viz. níže). Při aplikaci litých potěrů na podlahové vytápění je rovněž nutné oddilatovat jednotlivé topné okruhy. K vytvoření dilatačních spár se použije podlahový dilatační profil nebo se dilatační spáry prořežou dodatečně.